S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.
Ok

Deník šílený včelařky, aneb jak jsem chtěla ušetřit za dna - díl 3.

22.08.2022

Deník šílený včelařky, aneb jak jsem chtěla ušetřit za dna - díl 3.

Nejzákeřnější část úlu je dno. A že dokáže potrápit, to vám hnedle dosvědčím.

O dnech úlů jsem již informovala minule. Ano, jsou natřená. Bohužel já z nich nadšená nejsem. Mistr Google poradil, kde seženu nejlevnější dna a tím ušetřím naší Včelí farmě velké finance. Ano, dno vycházelo o 200,- levněji, než běžně je k sehnání. Samozřejmě to mělo své ale…. Dna jsem objednala a do dvou dnů mi opravdu také přišla. Bohužel se jedná o tzv. dna DODO, aneb dodělej si doma. Po natření třetího úlu jsem už množství třísek ve svých rukou přestala počítat (jejich vytahováním jsem trávila zbytek dne). Občas odpadla nějaká ta lišta z okraje dna, někde dokonce nebyla přibitá vůbec (dostala jsem jí jen tak ledabyle pohozenou vedle… chyběl jen papírek s textem: "jestli to chceš použít, tak si to přibij". Taky na co, že? Včelař je tvor přizpůsobivý, šikovný, vlastně takový všeuměl, takže si s DODEM poradí lehce. Ovšem největší zákeřností byl zabitý obrtlík. Ano, zabitý. Ne, nezašroubovali ho. Takže otevřít česno nebo prostor na evidenci varroy bylo zhola nemožný. Pánové totiž nějak nepochopili, že když obrtlík zatlučou z obou stran až do dřeva a ještě ho při tom zatloukání zkřiví, tak už ho nikdo ven nedostane ani, kdyby se na hlavu stavěl a odrážel ušima. A že já se mám čím odrážet. Ještě že jsem zahradnice a mám po ruce malou motyčku na plevelení (ještě že mě neviděl Slávek, ten by mě asi přerazil - p.s. pro ty, kdo neví, kdo je Slávek - je to můj manžel, který je velmi, velmi, velmi tolerantní, miluje mě, jinak by už asi zdrhnul a má božskou trpělivost. Když si mě bral, tak mu můj tatínek řekl: "no chlapče, s tou se nikdy nudit nebudeš". A měl pravdu :D). Vytáhla jsem vzpurný obrtlík ven. Každopádně včelařům opravdu nedoporučuji tyto levná dna a to i přes fakt, že mistr Google je z nich nadšený. A pánům, co tyto dna vyrábějí, bych si dovolila vzkázat: "Vykašlete se na to a jděte do fabriky přepočítávat šroubky. Šroubky, rozhodně ne hřebíky, protože s nimi to neumíte a hlavně ať Vám nikdo nedává do ruky kladivo nebo pilku!"

MzRjZW