S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Kliknutím na tlačítko "OK" souhlasíte s použitím preferenčních, statistických i marketingových cookies pro nás i naše partnery. Funkční cookies jsou v rámci zachování funkčnosti webu používány po celou dobu procházení webem. Podrobné informace a nastavení ke cookies najdete zde.
Ok

Pyl

01.11.2022

Pyl

Pyl - Ambrosia a nebo také včelí chléb. Produkt uznávaný i zatracovaný.

Jak je mým zvykem, tak tentokrát si opět budeme povídat o využití pylu a lehce zmíním jeho „těžbu“ a pár zajímavostí. Z jeho složení a dalších vlastnosti ale musím zmínit, že pyl obsahuje velké množství vitamínů a bílkovinami se vyrovná masu. Dá se tedy velmi dobře využít při bezmasé dietě.

Než se ale do toho pustíme, tak bych ráda upozornila, u tohoto produktu, na dva problémy, které je nutné při používání brát v zřetel. Prvním je, že se jedná o včelí produkt, který ve své podstatě včely nevyrábějí, jen ho přenášejí z místa na místo. To také ovlivňuje jeho kvalitu. V případě, že se včelstva nalézají v místech, kde je tradicí využívat různé postřiky, tak (na rozdíl např. od medu) z pylu nejsou schopné vyfiltrovat toxické látky. To znamená, že pyl je kvalitní jedině v případě, že je z chemicky nedotčené přírody. Samozřejmě ruku v ruce s tím jde i fakt, že kvalitnější pylová snůška bude z více druhů rostlin než monokultur, i když naopak z monokultur může být pylu více (např. svazenka).

Druhým problémem je alergie na pyl, se kterou je nutné počítat a která je velmi rozšířená. Rouskový pyl pro pylového alergika rozhodně není. Některým stačí opravdu malé množství, aby se začali dusit. Perga by se dala použít, ale opět velmi opatrně. Je ovšem nutné nejprve zkusit případnou reakci. Doporučuje se potřít zápěstí a také třeba dásno. Pokud to nic neudělá, můžete po jednom kousku pergy vyzkoušet i spolknout. Ovšem opět opatrně a neustále dotyčného sledujte.

Co se týká těžby pylu, tak jsou dva způsoby – stejně jako jsou dva druhy pylu. Každý včelař ví, že máme pyl rouskový - ten co děvčata nosí na třetím páru nožiček v košíčkách, následně ho do buňky vypíchnou vypichovacím trnem na druhém páru nožiček, smísí s medem a slinami a utlučou hlavou. Celkem se do buňky vejde cca 18ks takových rousků a včela neřeší, jestli druhy rousků smíchá nebo ne. Takto nám vznikne pyl perga. Pergu následně z buněk můžete dostat buďto vypichovátkem, což je tedy opravdu příšerná práce, nebo zmražením a následným vyloupnutím z buněk. Jsou na to i stroje, pokud byste to dělali ve velkém. Perga je vhodnější pro osoby chronicky nemocné, staré a malé děti, neb je lépe stravitelnější. Na Slovensku je výrobce, který pergu obaluje i v čokoládě (vím to, neb jí tam kupuji :D). Perga má specifickou chuť a kombinace s čokoládou je opravdu dobrý nápad.

Na začátku tohoto procesu byl ale pyl rouskový. Ten těžíme pomocí tzv. pylochytů, které mohou být na česně (očku) nebo v podmetu (spodní část úlu). Osobně používáme pylochyty na česno či očko.  Včely při průchozu pylochytem ztrácejí rousky, které následně padají ho mističky pod pylochytem. S čím jsme ale bojovali byl fakt, že včely opravdu nejsou hloupé a případné netěsnosti, či vchody pro trubce, rychle najdou a pak už nic netěžíte. Každopádně pylochyt vždy dávám cca okolo 9 hodiny ranní (až už není rosa) a odpoledne ho okolo 16 hodiny stahuju. Je to z důvodu, aby pyl nebyl vlhký a neznehodnotil se. Samozřejmě, že podmínkou je slunečný den, dostatek pylu a jedno včelstvo takto „trápím“ maximálně jednou za týden. Důležité je nechat pyl pro včely. Pyl uskladňuji ihned v mrazáku. Zmražením (pokud ho nepoužíváte čerstvý) uchováte jeho kvalitu lépe, než sušením.

Před jeho použitím dávám pyl (rouskový) do medu alespoň na 24 hodin a druhou možností je dát ho třeba přes noc do citronové šťávy. Tím se rozruší jeho tvrdá skořápka a je lépe stravitelný. V případě, že toto neuděláte, tak je jeho stravitelnost jen cca z 20%. Na jednom z kurzů od MUDr. Stefana Stangaciu jsem zažila, že nám pyl sypal do jídla během snídaně, obědu i večeře (ano, stále ten rouskový, nijak neupravený) s tím, že tělo si postupně zvykne a dokáže ho následně zpracovat z více procent. Jako pylový alergik jsem opravdu z této aktivity byla „nadšená“, i když guláš s pylem byl velmi zajímavou kulinářskou zkušeností.

Protože pyl (kromě vitamínů a dalších prospěšných látek) obsahuje i bílkoviny, mohou jím nealergičtí vegetariáni nahradit maso. Každopádně i v tomto případě doporučuji doplnit dalšími zdroji. Pyl je vhodný i pro diabetiky, ale jako u medu, i zde je opatrnost na místě.

Ještě bych chtěla upozornit, že všechny včelí produkty kromě pergy, se konzumují 30 minut před jídlem. Perga se konzumuje 30 minut po jídle.

Vnitřní použití pylu. Pyl pomáhá při problémech s trávením. Zrychluje metabolismus a také posiluje imunitní systém. Pyl (rouskový) v medu při minimálním množství 30% (můžete doplnit i o propolis, mateří kašičku, apilarnil v poměru do 3%) používám, pokud potřebuji povzbudit psychicky či fyzicky. Účinky se dostavují cca do 20 minut. Mám s tímto receptem velmi dobré zkušenosti i při rekonvalescenci po Covidu a jako prevenci proti respiračním onemocněním. Při zvýšení obsahu pylu v medu až na 50% a doplnění o mateří kašičku, je možnost tuto směs podávat při rekonvalescenci po dlouhé nemoci či po operaci. Pergu následně používám samotnou, pokud vím, že jedu na dlouhou cestu, potřebuju být delší dobu aktivní mentálně i fyzicky, a nebo, když mě čeká práce dlouho do noci (k tomu se mi již několikrát vyplatila již zmíněná perga v čokoládě). Další využití pylu je při lehčích depresích (ideálně v kombinaci s mateří kašičkou či apilarnilem), dále při problémech s játry (cirhóza, žloutenka), při léčbě prostaty (zde bych doplnila léčbu o podmor a propolis) a dále při kardiovaskulárních onemocněních. V kombinaci např. s tinkturou ze zavíječe voskového, se využívá proti anémii. Použití pylu při dětské mozkové obrně, RS a Borelióze mám vyzkoušené a zatím se jeví, jako užitečný v kombinaci s dalšími včelími produkty. Především pro zlepšení psychického stavu nemocného a získání více energie na „boj“ s onemocněním a jako detox. Dávkování (stejně jako u ostatních včelích produktů) je zcela individuální a je závislé na celkovém stavu pacienta včetně jeho přidružených onemocnění.

Jako vnější použití je vhodný při masážích obličeje (peeling), případně s medem jako vyživovací maska. Používá se také jako barvivo (třeba jako oční stíny), ale je potřeba si uvědomit, že alergik získá zcela jinou barvu - rudou (a následně i vizáž, než by chtěl) a že pokud ho nesmyjete do dvou hodin, tak barvivo může vydržet i několik dní.

Za sebe musím konstatovat, že perga je pro mne i chuťově přijatelnější, než rouskový pyl. V případě, že Vám dělá problémy jeho pozření (ať již v jakékoliv formě), dělá se vám zle od žaludku, ale nejedná se o alergickou reakci, je možné ho dostatečně zapít vodou. Problémy by pak měly odeznít. Pyl může mít i mírné laxativní účinky. Ne každý včelař se zabývá těžbou pylu, ale pyl v obou druzích se dá bez problému sehnat.

MzU1ZT