Onemocnění včel

Nejčastějšími nemocemi včel jsou:

  1. Varroáza: Způsobuje ji roztoč Varroa destructor (Kleštík včelí), který parazituje na včelách a přenáší různé virózy. Včely parazita přenášejí na svém těle a oplozené samičky roztoče se nechají zavíčkovat společně s larvou včely medonosné v buňce. Varroáza decimuje včelstva a může vést k oslabení celého úlu. Léčba se provádí celoročně, ideálně v závislosti na počasí a potřebě včelstev. Nejedná se ale o léčbu jako takovou, ale o prevenci před rozmnožením Varroy. Vždy na jaře má včelař povinnost dát své vzorky na kontrolu spadu. Bohužel efektivita a smysluplnost tohoto vyšetření je nízká. Je totiž závislá na samotném včelaři, zdali odběr dělá správně. Pokud včelař smete podložku úlu po léčení (kys. šťavelou, varidolem, atd...), tak může mít vysoký spad, a následně zbytečně je nucen včelstva přeléčevat chemií. Jsou i tací včelaři, kteří brouky vysbírávají, nebo dokonce nahrazují strouhankou. Toto vyšetření by, dle mého názoru, mělo být dobrovolné. Na varrou fungují i éterické oleje a běžně dostupné bylinky. Je však nutné si vždy ověřit, zdali je to vhodné i pro vaše včely (záleží na stanoviště, množství včelstev v okolí, čím krmíte, vitalitě a zdraví včelstev, síle včelstev). Mezi bylinky, které lze použít je Tymián, Pelyněk, Vratič, Rebarbora, nebo ořechové listí. 

  2. Virové nákazy: Roztoč Varroa je přenašečem virových nákaz, které mají různé projevy. Některé z nich zahrnují:

    • Virus deformovaných křídel (DWV): Způsobuje deformace křídel u včel.
    • Virus pytlíčkovitého plodu (SBV): Postihuje larvy a způsobuje jejich mumifikaci.
  3. Mor včelího plodu: Původcem je bakterie Paenibacillus larvae. Onemocnění napadá larvy a způsobuje jejich smrt. Postižené včelstvo je nutné likvidovat. V České republice není na toto onemocnění léčba (v některých zemích se léčí antibiotiky). Je tedy nutné jí předcházet. Jednou z možností je udržovat hygienu ve včelstvu - každý rok obměnit 1/3 díla minimálně, tzn. že v úlu se nebudou vyskytovat černé plástve. Desinfikovat úlu - jódem, žehem, parafínováním, ale také propolisem. Chovat silná včelstva a pravidelně si nechávat dělat kontrolu v laboratoři na mor včelího plodu. Toto vyšetření, by dle mého názoru, mělo být povinné. Mnohdy totiž včelaři ani neumí rozeznat problém moru, nebo se stydí, že ho mají, a tím následně roznášení nákazu dále do území. V případě napadení včelstva bez klinických projevů, je možné včelstvo přemést na čisté mezistěny, do čistého nového úlu, starý úl, včetně rámků s plodem a zásobami spálit, a nové včelstvo (rámky, úl, dno, víko) ještě postříkat propolisem. Doporučuji vodní propolis cca 200ml, do kterého dáte propolisovou tinkturu cca 50ml. 

  4. Nosemóza: Je to onemocnění zažívacího traktu dospělých včel způsobené parazitickou houbou Nosema apis nebo Nosema Ceranae (Hmyzomorka východní, Hmyzomorka včelí). Včely nedokáží strávit potravu a kálí i v úlu. Léčba se provádí například kyselinou mravenčí. V případě velkého zamoření je ale nutné včelstvo vysířit. Je vhodné vyměnit matku. 

  5. Houbová onemocnění: Zvápenatění včelího plodu a zkamenění včelího plodu jsou způsobeny houbami. Léčba se provádí například kyselinou mravenčí nebo Formidolovými destičkami. Je však nutné i vyměnit matku. 

  6. Zavíječ voskový: Zavíječ voskový není onemocnění, ale škůdce - motýl, který klade svá vajíčka do pláství. Ty larvy následně požírají, především plástve, kde jsou košilky, med, pyl, a dělá si v plástvích cestičky. Tím narušuje včeltvu kompatibilitu. Většinou ho naleznete u slabých, či padlých včelstvech. Zavíječ se používá v apiterapii, viz. náš článek na blogu.

Je důležité sledovat stav včelstva a přizpůsobit léčbu aktuálním potřebám. Každé včelstvo je jedinečné, a proto je dobré konzultovat s odborníkem nebo zkušeným včelařem. 🐝